Odpovědi Václava Moravce

28. duben 2009, úterý

Měla jsem možnost účastnit se diskuze/debaty/besedy s Václavem Moravcem na mojí fakultě, tedy Fakultě sociálních studií. Václav Moravec zde tento semestr vyučuje každé pondělí dopoledne předmět o dějinách rádiového vysílání, a tak si našel čas, aby si jedno pondělní odpoledne pobesedoval s dvaceti studenty žurnalistiky a politologie na téma Vedení politických debat.

Václav Moravec neví co se sluší, a proto místo mou oblíbené akademické čtvrthodinky prišel jen se sedmiminutovým zpožděním. Jestli jste chtěli Moravce vidět v hypersportovních teniskách, khaki kapsáčích a bílém tričku s límečkem, pod kterým se mu dost rýsovalo břicho, měli jste přijít. Pojďme se ale přesunout k obsahu diskuze.

Je vidět, že se na nás nijak nepřipravoval. Svůj výklad měl doplňovat prezentací, nejspíš se mu ji ale nechtělo dělat, protože celou dobu jen posedával po stole. Hodně času padlo na velmi zajímavé popisování realizace jeho pořadu Otázky Václava Moravce. Poté se pomocí dotazů z řad studentů přešlo k české politické a mediální scéně.

Vysvětloval, jak je to se skladbou politiků v jeho pořadu (že je stanovená v Zákoně o České televizi), takže proto jsou v jeho Otázkách tak často k vidění představitelé ODS a ČSSD, a proto taky musí jednou za čas pozvat nějakého toho komunistického politika, jelikož i jeho strana je zastoupena v parlamentě. A taky proto, v rámci zachování objektivity pořadu, se musí do studia zvát někdy tolik lidí. A že jediné stanovisko, které zastává je jako občan České republiky. Vážně to dávalo smysl.

Myslím, že čímkoliv hanlivým je Moravec nazýván, je tak nazýván neprávem. Během dvou hodin s ním si prostě uvědomíte, že balancovat na hraně nestrannosti je někdy opravdu těžké, přesto musím říct, že Moravec se drží svého zdravého nadhledu a nezaujatosti seč může. Rozhodně tedy není fanoušek Mirka Topolánka ani Jiřího Paroubka a všechny své (diskutabilní) kroky si uměl dobře obhájit.

Což mě vede k závěru, že Václav Moravec je muž na správném místě, zato Paroubek je opravdu hodně velké zlo. Je to velmi dobrý řečník se záviděníhodným přehledem, který bere svou práci vážně a cítí zodpovědnost vůči svým divákům či posluchačům. Prostě, to, co dělá, dělá dobře, hodně dobře. Můj vzor.

Zpět