Songs to say GOODBYE

3. červen 2009, středa

Všímavější z vás si jistě všimli, že jsem do rubriky Aktuálně vrátila všechny články, které jsem odtud před dvěma týdny smazala. Chtěla jsem dělat věci jinak, chtěla jsem psát věci jinak, chtěla jsem, aby to tu chodilo jinak. Proto tohle gesto.

Nakonec je rozhodla založit další blog. Uzavírám tak jednu svou etapu bloggerství a stěhuju se opět na novou adresu. Asi je na čase povědět vám o mém aktivním působení na Internetu víc, dlužím vám to.

Mé bloggerství nejvýrazněji ovlivnili dva lidé, kluci, shodou okolností oba Martinové. Že jsou mými nejaktivnějšími čtenáři jste mohli poznat z Diskuze, jeden tam vystupuje pod přezdívkou ta-k, druhý si říká #13. Ano, jak vidíte oba mají své vlastní stránky, a právě těmi mě ovlivnili.

  1. Mixed By Ivy: ivyh.blog.cz
    motiv

    Můj první blog jsem si založila v březnu 2006 na serveru Blog.cz. Bylo mi tehdy 16, chodila jsem do druháku na střední a svezla jsem se na na první vlně masově zakládaných blogů. Na nápad založit si své vlastní stránky mě přivedl právě kamarád Martin Klubus, jehož webovky tehdy vypadaly také odlišně a nacházely se na jiné adrese.

    Blog byl tehdy pro mě velká výzva, nevěděla jsem nic o HTML kódování, CSS stylu ani PHP skriptech. Díky příjemnému uživatelskému rozhraní služby Blog.cz se mi však podařilo odprostit se od pouhé přednastavené šablony a s pomocí pár obrázků vytvořit modrožlutý a na první pohled lehce identifikovatelný "skvost". Tehdy jsem však na celou koncepci a vzhled blogu byla velmi pyšná, myslím, že doteď se velmi odlišuje od jiných blogů šestnáctiletých slečen, jejichž blogísky vyznívají poněkud růžově a prázdně.

    Vymyslela jsem tenkrát pro své stránky geniální reklamní strategii. Abych nalákala na mou bloggerskou prvotinu nějaké čtenáře, založila jsem rubriky Škola a Čtenářský deník, díky kterým mě měli začít nabízet ve výsledcích hledání internetové vyhledávače, no a když by pak ke mně přišel někdo hledat obsah Gazdiny roby od Gabriely Preissové, můj blog ho měl zaujmout natolik, až by tu zůstal, podíval se i do jiných rubrik a posléze usoudil, že ano, tyhle stránky by měl navštěvovat pravidelně. Je ale fakt, že lidé na mě přicházeli odevšad. Největší pozornosti se asi dostalo článku Legalizace marihuany. Je obzvlášť zábavné sledovat ty komentáře.

    Měla jsem tento blog moc ráda. Vypisovala jsem se na něj, protože jsem věděla, že ho z mého okolí čte opravdu jen pár lidí. Někdy v noci jsem si třeba jen tak sedla a sepsala, co mě právě v tu chvíli napadlo. Už tehdy jsem však řešila to věčné dilema anonymity, zvláště kvůli článkům, jako byl ten o tom, když nevíte jak dál.

    První Mixed By Ivy byl doslova můj internetový deníček, psala jsem zde své zážitky, pocity, samostatnou rubriku jsem dokonce zavedla i pro své Básničky a Povídky. Měla jsem tehdy dva internetové spojence - bloggery, shodou okolností se oba opět jmenovali stejně: Jakub - Gaspacho a Fremy, i ti k mému blogu, kromě Martina, neodmyslitelně patřili.

    První článek jsem zde zveřejnila v 16ti letech, přesně 8. března 2006, poslední článek byl publikován 19. června 2007. Blog mi tedy vydržel přes rok, má aktivita na něm však byla kolísavá, nakonec jsem to však dotáhla k číslu rovných 130ti publikovaných článků.

    Jestli si budete ivyh.blog.cz projíždět, buďte prosím shovívaví, psala ho 16 - 17tiletá slečna, což byl taky jeden z důvodů, proč se zde nikdy neobjevil na něj odkaz. Na Blog.cz je zachyceno mé dospívání, některé články jsou opravdu hodně soukromé a otevřené, na ivyh.wz.cz jsem chtěla začít úplně odznova. Přesto musím říct, že na jisté články jsem pyšná doteď. A vlastně jsem teď už zase pyšná na celý blog, dlouho jsem se za něj styděla, ale neměla jsem za co. Byla jsem to zkrátka já. Jestli mě chcete poznat nebo pochopit, měli byste začít právě na tomto blogu.

  2. Mixed By Ivy: ivyh.wz.cz
    motiv

    Nápad na můj druhý blog se mi poprvé usadil v hlavě, když jsme ve škole začali probírat programování internetových stránek. Najednou mi celý jazyk HTML přišel jednoduchý natolik, že jsem si začala pohrávat s myšlenkou webu vytvořeného all by myself. Měly to být znova osobní stránky, o ničem jiném vlastně psát ani neumím. Koncepci celého blogu jsem tak přejala z ivyh.blog.cz, zmizela však má poezie a próza, to už ke mně nepatřilo. Přesunula jsem sem však celý Čtenářský deník i Školu, abych si znova zvýšila návštěvnost.

    Blog byl oficiálně spuštěn 19. června 2007, plynule jsem tak navázala na ivyh.blog.cz, kde jsem se rozloučila posledním článkem právě v tento den. Stránky původně vznikly jako domácí úkol, na kterém jsme měli prezentovat, co jsme se za toho půl roku probírání HTML tagů naučili. Mé stránky byly ohodnoceny za 1, i když profesorovi bylo jasné, že mi s tímto webem musel někdo pomáhat. Ano, znovu přichází na scénu Martin Klubus, který mě zasvětil do tajů CSS stylu, abych se mohla odprostit od typického: Menu nahoře, Rubriky vpravo nebo vlevo, Odkazy na další stránky a nejnovější články pod... Pomohl mi zrealizovat mé vysněné stránky v podobě obdélníku uprostřed ničeho.

    Ten vysněný obdélníček jsem si ale, přiznám se, nenavrhla sama. Blog byl stvořen podle této šablony. I tak ale dalo spoustu práce, překopat vzhled k obrazu svému. Než jsem dala stránky do provozu, pracovala jsem na nich asi tři týdny. A opravdu musím přiznat, že nebýt Martina, asi bych to zabalila a vrátila se s prosíkem na server Blog.cz.

    Můj nový blog byl ještě více nepravidelný než ten předešlý, stačí se jen kouknout na seznam článků. Přesto si však, kupodivu, tento blog dost lidí oblíbilo, i když doteď nemám tušení, kdo přesně to tady všechno četl. I za tento rok působení na webzdarma.cz jde zde vysledovat změnu. Nenazvala bych tento blog zrovna dark and twisted, přesto ubylo článků o tom, co právě dělám a přibylo těch nesrozumitelných o mých duševních rozpoloženích.

    S nástupem roku 2009 jsem se rozhodla pro pořádný restart stránek a slíbila si aspoň čtyři články do měsíce. Tento restart byl spojený s navázáním přátelství s Martinem Pánkem, jehož blog zde poté začal být tolikrát citovaný. Pozornějším však neuniklo, že první zmínka o Martinovi padla už v tomto článku. Zejména Martinovi tak můžete poděkovat za to, že jsem se tady na to znovu nevykašlala a psala dál. Upřímně, asi tak polovina článků od letošního února je nějak spjatá s ním. Právě na dubnové články jsem pyšná asi nejvíc. Nakonec za skoro přesně dvouleté provozování ivyh.wz.cz jsem zde zveřejnila kolem 65ti nových článků.

    Právě Martin s pořadovým číslem 2 mě přivedl na nápad přestěhovat se na svou vlastní doménu a začít používat pořádný redakční systém, a ne si všechno obstarávat sama pomocí Poznámkového bloku. Rozhodovala jsem se dlouho, přece jen, do tohoto blogu jsem dala kus sebe, takřka celý blog jsem si vytvořila sama, a proto ho nerada opouštím. Tady to bylo moje, byla jsem si svým vlastním šéfem, časem jsem si zvykla i na parazitní banner a ohavnou reklamu z dílny poskytovale serveru webzdarma.cz, a tak mi začala chybět ke štěstí jen nějaká zpětná vazba v podobě komentářů od čtenářů. Diskuze byla zoufale málo. Možnost komentovat pod každým článkem zvlášť tak patřila k hlavním důvodům, proč si založit blog, který by podporoval PHP skripty.Loučení mi nikdy nešlo. Vždycky mám tendenci slibovat, že to není navždy. Tohle taky není definitivní, blog Mixed By Ivy zůstává, jen se prostě přesune jinam a doufejme, že to bude změna k lepšímu.

  3. Mixed By Ivy: ww.ivyh.cz
    motiv

    S novým blogem jsem přestala využívat neznámé poskytovatele místa na Internetu a místo toho využila internetový prostor nabízený Martinem Pánkem přes jeho web. Zaregistrovala jsem si svou vlastní doménu (ivy.cz bylo už bohužel zabrané), přešla na redakční systém WordPress a stal se tak ze mě blogger profesionál. Teda snad. Cíl je jasný: skloubit výhody obou mých předešlých blogů.

    Návrh vzhledu blogu jsem opět nechala povolanějším a stáhla si šablonu "Other world". Schválně, najděte deset rozdílů. Ne, myslím si, že vždy jsem svým blogům vtiskla určitou osobitost, kus sebe, aby šlo pokaždé poznat, že ano, teď se nacházíte na mých stránkách.

    Struktura tohoto blogu je trochu jiná, místo tradičních rubrik vás zde čeká rozdělení na Témata, přesto si myslím, že se rychle zorientujete. Snad se vám bude blog líbit a nezanevřete na něj jen proto, že jsem se pokusila o upgrade. Mixed By Ivy zůstává.


Proč vlastně ivyh?
Aneb IvyH@seznam.cz --> ivyh.blog.cz --> ivyh.wz.cz --> ivyh.cz --> ???

Vše začalo založením emailové schránky, kdy všechny vhodné alternativy byly zabrány a já se tak musela spokojit buď s Iva.Hromkova@seznam.cz nebo s IvyH@seznam.cz. Zvítězilo to druhé. Když jsem si pak zakládala stránky na Blog.cz, ivy.blog.cz bylo už samozřejmě zabrané, takže ivyh.blog.cz se jevila jako jasná volba. Nač měnit stálé a zavedené? Důraz na logickou návaznost mě nutil nazvat i svůj blog na wz.cz znova ivyh. Přesto jsem se však chtěla vymanit z Háčka na konci, no bohužel, ivy.cz zabral nějaký chudák, takže kruh se uzavřel, ivyh.cz je na světě.

Co bude dál? Že by server s příponou .ivyh ...?


Na závěr bych chtěla poděkovat všem svým čtenářům, podporovatelům a svým inspiracím. Nebudu tady vyjmenovávat, kdyby jste však chtěli, můžu vám soukromě odtajnit, kdo stál za kterým článkem. Ale myslím, že vy radši tajemství. Nechť vaše poslední reakce směřují do Diskuze nebo na nový blog www.ivyh.cz. Loučím se písní, enjoy the last one.

Bylo mi ctí.

Zpět

RSS | Copyright by Iva Hromková