Bad Day

8. listopad 2007, sobota

Myslíte se, že někdy už být hůř fakt nemůže? A máte pocit, že je to právě teď? Nezoufejte, opravdu může být i hůř, můj dnešní den je toho skvělým příkladem. Abych přiblížila situaci, z neděle na pondělí se mi zdál sen, který, když jsem si ho vyložila ve snáři, znamenal samé věci jako "hrozí ti nebezpečí", "dej si pozor" a "čekej nepříjemnou zprávu"... Do té doby jsem na sny nevěřila...jenže od té doby...;-)

V pondělí jsme psali čtvrtletku z matiky. Obávanou písemku, která mi měla rozhodnout o známce (vycházelo mi to mezi dvojkou a trojkou). Nic jsem teda nenechala náhodě a počítala poctivě všechny příklady. Bohužel po písemce jsem měla značně rozporuplný pocit. "Fajn, nevadí," říkám si, "nějak to dopadne, hůř než trojka to snad nebude...". Bohužel, můj sen se začal vyplňovat a odpoledne mi napsal kamarád, který mi předtím slíbil, že se mnou bude tancovat polonézu na školním plese, že tu polonézu tancovat z nějakých důvodů nemůže a že ještě vůbec neví, jestli bude vůbec na plese, i když by rád. Celkem rána pod pás (na ekonomce se kluci na tančení fakt neshánějí lehce). Hezky mi ten týden začíná, jen co je pravda...

Dnes se to všechno jen vyhrotilo. Čtvrtletka z matiky za čtyři. Bum. Na vízo trojka. Ok, svět se neboří, jen vyznamenání odpadá... Další bum, ale teď moje. V angličtině se pode mnou bortí židlička (víte jak bylo těžký sem napsat takový supr trapas?, upozorňuju ale, že na té židličce normálně nesedím, není to moje vina, že prostě rupla:)).

Místo poslední hodiny jsem byla objednaná u zubaře. Na 13.05. Jako obvykle protivná sestřička mě vzala až ve 13.25. Když mě však zubař požádal, ať si vytáhnu rovnátka a nasadím si je, opět jsem si uvědomila svou blbost. Jasně, že mě žádná rovnátka s sebou vzít nenapadla. Tohle jsem taky řekla sestřičce, která to s ironií zopakovala zubaři. Pěkně rychle jsem se sbalila a s tím, že mám přijít za měsíc a s rovnátka, jsem vyletěla ze dveří.

Od spolužaček jsem se pak dozvěděla, že hodina počítačů, o kterou jsem přišla naprosto zbytečně, byla mimořádně těžká a že mi to učivo bude dost chybět. Ok, co jiného mě ještě může potkat? Abych si aspoň nějak zvedla náladu, zašla jsem si do knihkupectví koupit dvě nové knížky ze série, kterou mám rozečtenou. Na zastávce jsem potkala kamaráda a už se všechno nezdálo tak strašné. Jenže když jsem vytáhla doma z tašky knížky, zjistila jsem, že jednu už mám dávno přečtenou. Den blbec? Ne, myslíte;-)?

Děsím se zítřka... Ale hodně mi zvedlo, jako už několikrát, náladu leporelo O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu... Vřele doporučuju:)

A závěr? Radši své sny rychle zapomeňte a když, tak si je aspoň nevykládejte, protože pak si něco vsugerujete a ještě se to splní...

Zpět

I když, opravdu Bad Day tu má nejspíš někdo jiný:-)
RSS | Copyright by Iva Hromková